9

text/09.tex

@@ -12,17 +12,41 @@ \subsection{Uveďte a popište metody modifikace kódů.}
 \end{itemize}
 
 \subsection{Podrobněji vysvětlete metodu zkracování kódu.}
+Je-li původní kód (n, k, d), vhodnou volbou celého čísla s v rozsahu $0 \leq s < k$ jej
+zkrátíme na kód (n - s, k - s, ds), kde Hammingova vzdálenost zkráceného kódu ds je $ds \geq d$.
+Vytvářecí matici zkráceného kódu Gs tvoří s+1 až k-tý řádek a s+1 až n-tý sloupec vytvářecí
+matice G zkracovaného systematického lineárního blokového kódu. \\
+\includegraphics[width=16cm]{images/9_zkrac_obecne.png}\\
+Např.: kód (7,4):\\
+\includegraphics[width=16cm]{images/9_zkrac_priklad.png}
 
 \subsection{Co specifikuje Hammingova hranice?}
+\begin{itemize}
+    \item Udává, kolik chyb je kód schopen opravit
+    \item Počet syndromů, $2^{n-k}$ musí být větší nebo roven počtu kombinací chyb:
+    $$2^{n-k}\geq \sum_{e=0}^t \binom{n}{e}$$
+\end{itemize}
 
 \subsection{Co je to prokládaní a proč se používá? Jaké znáte metody prokládaní?}
 Je to metoda, která umožňuje změnou pořadí prvků dosáhnout změnu typu chyb ze shlukových na nezávislé. V minulosti hlavně u přenosu televizního obrazu z důvodu veliké potřebné šířky pásma (blikání). Nejběžnější \textbf{metody} prokládání jsou: Konvoluční prokládání a blokové prokládání.
 
 \subsection{Co je to prokládání a proč se používá?}
+\begin{itemize}
+    \item interleaving
+    \item Změna pořadí prvků -> změna shlukových chyb na nezávislé
+\end{itemize}
+\includegraphics[width=16cm]{images/9_prokladani.png}
 
 \subsection{Jaké znáte základní dvě metody prokládání?}
+\begin{itemize}
+    \item Blokové - do prokladače jdou bloky jako  řádku, z něj se čte po sloupcích
+    \item konvoluční - trojúhelníkové pole zpožďovacích článků v prokladači a zpětném prokladači
+    (každý další řádek má o 1 zpožďovací článek navíc, u zpětného naopak) \\
+    \includegraphics[width=16cm]{images/9_konvol_prokl.png}
+\end{itemize}
 
 \subsection{Co udává hloubka prokládání \textit{D}?}
+Počet bloků účastnících se prokládání
 
 \subsection{Co jsou to zřetězené kódy?}
 \begin{itemize}
@@ -42,3 +66,18 @@ \subsection{Která technika se často využívá při zřetězení kódů?}
 \end{itemize}
 
 \subsection{Stručně vysvětlete princip měkkého dekódování algoritmem SOVA.}
+\begin{itemize}
+    \item Podobný Viterbiho algoritmu, používá mřížový diagram
+    \item Určuje maximální akumulovanou pravděpodobnost pro každý stav místo ceny cesty
+    \item Používá se proměnná $L_i$, která: $L_i=1$, pokud se shoduje v obou bitech,
+    $L_i=0$ pokud v 1, $L_i=-1$ pokud v žádném
+    \item Postupuje se od konce, zjistí se tvrdý výstup
+    \item Celková pravděpodobnost každého stavu je součet pravděpodobnosti okamžitého stavu a apriorní pravděpodobnost,
+    $L=L_i+L_p$
+    \item Jsou brány v potaz také nepřežívající cesty, z nich je počítá funkce Delta (rozdíl hodnot L pro cesty), 
+    z nich se tvoří měkký výstup
+    \item Rozhodnutí se mění, pokud se mění bity
+    \item Hodnoty funkce Delta jsou měkkým výstupem, upraví se koeficientem spolehlivosti kanálu
+    \item První dekodér získá systematická data, druhý kodér získá kódovou informaci, která se předá druhému 
+    dekodéru a takto iterujeme, záleží na implementaci, nakonec je kladným hodnotám přiřazen bit 1, záporným 0
+\end{itemize}

text/11.tex

@@ -89,7 +89,7 @@ \subsection{Vysvětlete princip vícetónových modulací DMT/OFDM. Nakreslete o
     \item a \textbf{Ortogonálním kmitočtově děleným multiplexem OFDM}, který se uplatňuje na sdílených médiích v technologiích PLC, WLAN, DVB-T. 
     \item Výsledkem aplikace IFFT je 2N komplexních hodnot. Ty jsou vstupem IQ modulátoru, který může být realizován s ohledem na cílové kmitočtové pásmo číslicově nebo analogově
 \end{itemize}
-\includegraphics[]{images/image.png}
+\includegraphics[]{images/11_dmt_odf.png}
 
 \subsection{Vysvětlete problematiku korekce přenosových charakteristik. Jaké typy ekvalizérů znáte?}
 \begin{itemize}